Mizející kavárna Savoy

aneb jak v Brně ničíme architektonické památky

Už jsme si tady v Brně jaksi zvykli, že když je něco hezké a historické, tak to občas nějak "zmizí". Nejdřív to byl prvorepublikový portál obchodu na Masarykově ulici, který zmizel ze dne na den a po dotazu památkářů se majitel domu "děsně divil" a podal hned trestní oznámení na neznámého pachatele, že mu ten travertin někdo přes noc ukradl....hahaha... Další kulturní památku s unikátním středověkým trezorem pro jistotu srovnali se zemí - soubor renesančních domů Velkého Špalíčku zmizel během pár týdnů a na jeho místě se objevilo monstrum šuplexu nemající ani žádný moderní architektonický výraz, proto ho i bojkotuju - v životě mně tam neuvidíte vkročit (...více »). A kauza z poslední doby - nádherná kavárna Savoy přišla o okna, o omítky a v uceleném velkém funkcionalistickém interiéru se postavily příčky a zdemolovala klimatizace vedená po vnějším obvodu budovy. Vše je opět ztraceno. I když pan Ryšánek (historik a restaurátor) upozorňoval na probíhající práce už v září 2007 jak památkový ústav, tak i odbor památkové péče brněnského magistrátu, byl ujištěn, že je vše v pořádku. Laxnost úředníků, které si platíme z daní. Škatule, které si necháme stavět uprostřed měst. Je-li chyba v zákonech, změňme je! Je-li chyba v úřednících, vyhoďme je! Je-li chyba ve společnosti, zakažme komunisty!

Poslední věta by možná chtěla trošku rozvést... Prostě pokud si stavebník myslí, že "přečůrá" společnost a postaví si co chce a jenom za svoji drzost zaplatí směšnou pokutu, tak je to špatné.... Pokud si lidé myslí, že jezdit na černo je výhodné a přitom se rozčilují nad výškou svých daní, tak jim prostě některé věci nedocházejí... Pokud budeme pořád podvádět a chovat se k sobě navzájem nefér (viz nehodovost na našich silnicích), tak nemůžeme být demokratický stát... Čtyřicet let komunismu z nás vychovalo ovečky, které chtějí "stát-tatínka", které se o ně ve všem postará, ve všem za ně bude rozhodovat... 40 let se podepsalo na uvažování ve stylu "kdo nekrade, okrádá rodinu"... A když už byl někdo, kdo měl cit pro spravedlnost a čest a hrdost, tak ho komunisti pověsili nebo zavřeli... Těžko se bylo učit, když nebylo příkladů a vzorů. Komunismus měl na nás všechny mnohem větší vliv, než si možná chceme připustit. Chce to čas na výměnu generací, ale měli bychom těm mladým dávat dobré příklady. Zajímalo by mne, jak to s kavárnou dopadne. Stávající majitelé domu (pan Rudolf Osoba z Bohunic a pan Michal Šatala z Říčan) asi budou muset zaplatit pokutu, ale je to opravdu to, co skutečně chceme? Máme na výběr?

Historie kavárny Savoy

největší a nejkrásnější kavárna v Brně

Dům, ve kterém byla kavárna Savoy, vznikl na místě středověké krčmy U černého medvěda. Nabídku přebudovat místo na výstavní skříň bohatství dostali rakouští architekti Ferdinand Fellner a Hermann Helmer. Oba si udělali skvělé jméno v Karlových Varech, kterým vtiskli neopakovatelný kolonádní ráz. Budovu projektovali jako neosecesní pro firmu Thon, která vyráběla populární kroucený nábytek. Dole vznikla kavárna a nahoře byly kanceláře. Jindřich Kumpošt pak interiér domu r. 1928 upravil ve funkcionalistickém duchu s originálně řešeným středovým schodištěm. Kavárna byla nesmírně populární, zpívalo se tu a tancovalo. Se svými tisíci místy byla největším podnikem v Brně. Dvoupatrová kavárna svým architektonickým pojetím, komfortním vybavením a dokonalou péčí o hosty byla srovnatelná s nejexkluzivnějšími evropskými kavárnami tehdejší doby. Disponovala trojicí šaten, z nichž hlavní byla vybavena dvěma výtahy, díky kterým se oděvy ukládaly a znovu vyzvedávaly v prostoru v suterénu. Zajímavostí bylo samočinné vytápění teplým vzduchem reagující na změny vnitřní teploty.

Kavárnu zřídil provozoval Jan Nekvapil, který koupil Thonetův dvůr a nechal si jej přestavět. Nekvapil byl synem pražského hostinského a v 16ti odjel do Anglie na zkušenou. Tam byl 11 let, pak dalších 6 let ve Francii a Německu. Po návratu do Prahy v roce 1907 získal místo v hotelu de Saxe a poté v Modré hvězdě. Později převzal lázeňskou restauraci v Luhačovicích, kterou provozoval patnáct sezón. Od roku 1919 zároveň vedl proslulý City-bar na České ulici v Brně, v němž účinkovala například i Červená sedma s Vlastou Burianem.

Neonový nápis "Výběr" na fasádě domu pochází z počátku padesátých let. Po roce 1948 byla kavárna uzavřena a v jejích prostorách vznikla prodejna textilu. Tehdy také vývěsní štít Avionu vystřídal jeho mladší neonový bratr. Řekl bych, že i to logo, které nyní vnímáme jako děsně out-socialistické má něco do sebe. Podobné poutače skoro úplně z obchodů a restaurací zmizely, a to je škoda...

Jindřich Kumpošt

* 12. 7. 1891, † 14. 7. 1968

Jindřich Kumpošt patří mezi naše přední moderní architekty, který se významně zapsal do tváře Brna. Studoval ve Vídni na Akademii výtvarných umění, pak dostal místo hlavního architekta města Brna. Na jeho doporučení a pozvání v Brně projektují své vily a obytné domy mladí architekti J.Grunt, J. Víšek, J. Polášek, dokonce v roce 1923 se objevuje i nezapomenutelný Bohuslav Fuchs. Meziválečné období je nejplodnějším a nejvýraznějším zásahem do urbanismu města a dodnes jsou mnohé stavby ceněny. K nejznámější vile Tugendhat přidává Kumpošt dvě budovy polikliniky na Nerudově ulici, půlkruhový soubor nájemních domů na Vaňkově náměstí, kavárnu Savoy a Opera, řadové obytné domy v Táboře, kasárny vojenského letectví ve Slatině a velkou řadu rodinných a nájemních domů včetně vlastního domu na Barvičově ul. 15. Zájem o územní plánování vyústil u Kumpošta v umístění na vedoucích funkcích plánovacích oddělení a v pedagogické činnosti - přednášel regionální plánování na Vysoké škole technické v Brně (1945 - 1949).

vlastní vila

Svou vilu Kumpošt umístil na jižní svah směrem k Pisárkám v prestižní vilové čtvrti. Vila svou cihlovou fasádou nezapře příklon k holandské architektuře a stavbám Michela de Klerka. Režné zdivo doplňuje beton, umělý kámen, rámy dveří a oken jsou v barvě bílé. Dům je citlivě doplněn o sousoší "Matka s dítětem" v uliční části a krásným "Hráčem na niněru" od Václava H. Macha na sloupu zahradního průčelí. Ve vile se snoubí více funkcí - jednak je to rodinné bydlení spolu s funkcí společenskou, v patře a suterénu i pracovní a obslužné funkce. V suterénu tedy najdeme kromě bytu správce ještě garáž, kotelnu, prádelnu, sušárnu a sklep. V patře měl Kumpošt svůj ateliér (pracovnu a kanceláře zaměstnanců), dvě ložnice se šatnou a umývárnou. Středem domu prochází prostorná chodba (od severního průčelí k jižní zahradě), která obytné místnosti odděluje od pracovních a nutného zázemí domu. V patře se tak oproti ložnicím vstupuje do pokoje pro služku a je zde i veřejné schodiště.

Stejně oddělené schema je ve vstupní části domu v přízemí - vlevo prostorná vstupní hala a pokoj se schodištěm do patra. V jižní části pokoje je situována prosklená terasa, ze které je přímý přístup do zahrady. Vpravo naopak se nachází provozních část - kuchyně, spíž, umývárna, předsíň a veřejného schodiště.

Odkazy / linky / zdroje

| Vložil: Blexi | 2008-03-15 | Přečteno: 4142x | Komentovat |