Přívětivé Katalánsko

05.08.1994 - 21.08.1994
Gaudí, Dalí, Barcelona a Pyreneje

S bráchou jsme cestovali do Barcelony a taky pak na letní sídlo rodiny Sera do Viladecans. V Barce je krásně teplo, impozantní Sagrada Família od Gaudího a taky jeden super park Parc Güel. Nejvíc se mi asi líbilo v Bari Gothic (dole mají celou římskou ulici) a Casa Milá neboli La Pedrera - úžasná památka taky od Gaudího. Ten toho stihl postavit díky mecenáši Güelovi v Barce povícero, třeba:

• Fanals Pl. Reial (1878–1879)
• Casa Vicens (1878–1885)
• Finca Güell (1884–1887)
• Sagrada Família (1884–1926)
• Palau Güell (1886–1891)
• Teresines (1888–1890)
• Casa Calvet (1898–1904)
• Colònia Güell (1898–1915)
• Bellesguard (1900–1902)
• Parc Güell (1900–1914)
• Casa Battló (1904–1906)
• Casa Milà – La Pedrera (1906–1910)

Ne všude se do jeho staveb dostanete, někde se ještě bydlí. My jsme si (stav k r.1994) vyfasovali zadarmo lístek do La Pedrery (www.lapedreraeducacio.org) na určitou hodinu (rozdávají se ráno) a pak měli prohlídku i s výkladem, bohužel žádný byt nebyl otevřený, ale občas bývá, a pak se jde i na střechu s výraznými komíny (dračí hlavy, rytíři a abstarktní zvonice) a pohledem na město. Večer se jdeme podívat na Font Iluminoses pod Palace Royal, zpívající fontána, supr jsou španělské lidové písničky a hitovka Fredieho s Montserat Cabalé. Za zhlédnutí stojí také Montjuic, Rambla a Olympijský areál.

Pak nás čekají Pyreneje, Cantonigros zrovna probíhá Festa Major, v hospůdce ochutnáváme osvěžující gazpacho a přehoupáváme se do Rupitu na koupaliště. Vesnička je celá kamenná, připadáte si jako několik set let nazpět. Přes zařezané údolí do skal vede zavěšený mostek - lana se třepou, kolena se třepou a hlava bolí od Ratafíji (místní likér). Další světoznámý katalánec má ve Figueras vlastní dům, muzeum a hrobku v jednom. Pět let po smrti Dalího je už nesmrtelný, stejně jako jeho obrazy, pokoj Máji Westové či jeho tajemný Cadilac! Jsme ze všeho trošku POKO-LOKO. V Cadaquezu příjemně fouká vítr a dá se tu i koupat.

V Katalánsku si nenechte ujít výlet na Montserat - klášter nad údolím. Okolí sice bylo dost sežehnuto požárama, ale od kláštera se dá udělat krásná tůra na St. Jeroni 1236m, ze kterého jsou opravdu "letecké" výhledy do krajiny.

Pak jsme ještě zajeli do vesničky Albarca, v místní ubytovně jsme hráli hry a spali se skautama. Byl srpen a večer jsme se šli podívat na noční oblohu - zrovna padali leonidy a hvězdy byly od obzoru k obzoru - ach! Druhý den si děláme malý výlet na Roa Corbatera 1166m, z něj pak "kočičí" soutěskou zpět. Trošku špatně značená, ale fakt uzoučká, tlustí neprojdou!

Jedeme do malilinkaté vesničky na útesu - Siruany. Je tam malý hrad, turistická chata a krásné výhledy na přehradu dole v údolí. Pak se přesouváme přes průsmyk Tosses 1800m dále do větších hor. Spíme v campu nedaleko od Belver de Cerdanya. Druhý den se přesunujeme do Meranges, odkud mám v plánu jít k jezeru Malniu (cca 1h15), kolem Refugi Tarteres k Refugi J. Folch 2375m. Tam se otáčím a po bočním hřebínku mimo značku sestupuju do údolí, kde mne berou další turisté stopem zpět do kempu.

Na zpáteční cestě do Barcelony ještě navštěvujeme Andoru a slízáme blízké Pic Negro 2500m. Na vrcholu je opuštěná chata s ufáckou pozorovatelnou, končí zde vleky, v zimě při krásném počasí asi lebeda. My ji měli v létě taky. Ještě milé městečko La Pobla le Lilet a už jsme naloženi v bazéně ve Viladecans.

| Vložil: Blexi | 2002-09-11 | Přečteno: 5019x | Komentovat |