Stará čistírna odpadních vod v Praze Bubenči

... aneb krása technické secese ...

Historie odkanalizování Prahy

Na konci devatenáctého století vznikla v Praze unikátní čistička odpadních vod, v té době výjimečná nejen v rakouském mocnářství, ale i v celé Evropě. Praha se tak stala moderním městem bez nepříjemných zápachů a splašků na ulici a v řece.

Je s podivem, že se krásná stavba z období průmyslové secese (zprovozněna roku 1906) dochovala bez zásahu až do dnešních dob.

Již od dob středověku si bohatí měšťané řešily problém zápachu z ulic, které sloužili jako otevřené kanalizační stoky, výstavbou samostatných vyústění do nejbližších potoků, struh či řek. Samostatné uzavřené stoky pro více domů vznikly až kolem roku 1660 a odváděly dešťové vody a výkaly z oblasti dnešního Můstku a Prašné brány dále do Vltavy. Jezuité postavili taktéž svou klenutou stoku k odvodnění Klementina, protože v tomto areálu studovalo a bydlelo několik stovek lidí.

Výstavba stok probíhala až do poloviny 19. století a postupně byly stoky vybudovány téměř v celé Praze. Stoky však jen odváděly vodu do Vltavy (cca 35 vyústění), a ta nebyla nijakým způsobem čištěna. Z technického pohledu měly použité materiály nízkou životnost (obyčejné cihly, místo malty hlína, malé sklony, dřevěné přípojky apod.).

Proto byla roku 1888 založena městská kanalizační kancelář, která měla zmapovat stávající stav. Byla změřena voda ve 106 studních, hloubka sklepů u cca 5.000 domů, stávající stoky byly znivelovány a zaměřeny a celá stoková síť byla zkreslena do plánů v měřítku 1:720. Součástí prací kanceláře bylo i měření četnosti a vydatnosti dešťů. Kancelář pak na základě pokynu města zadala vypracování "Generálního projektu pro čištění a odvodňování města" jedinému projektantovi Dr. Hobrechtovi z Berlína. To se ovšem moc nelíbilo členům kanceláře panu Václavkovi a Ryvolovi a 3dny po předložení jeho projektu donesli svůj vlastní (resp. Jej bezplatně Praze darovali). To je ale prekérka, co?!

Kvalitu konkurenčního projektu nebylo možno pominout (i když ho pánové dělali doma po večerech) a Hobrechtovy stížnosti asi taky ne, tak městská rada rozhodla povolat ze zahraničí odborníka, který by určil, který projekt je lepší a tím byl William Lindley, anglický stavitel moderních kanalizačních a vodárenských staveb v Evropě. Bratru za rok a 2.400 zlatých k tomu nedoporučil ani jeden projekt a nabídl zpracování projektu vlastního.

Podle něj se nakonec roku 1901 začala čistírna stavět na pozemku v Bubenči a v roce 1906 byla spuštěna naplno do provozu. Jejím hlavním cílem bylo odstranit nečistoty z vody přivedené kanalizací (cca 100km nových stok) tak, aby voda mohla být odvedena do Vltavy. Přestože její účinnost byla jen 40% sloužila až do roku 1967, kdy začala fungovat nová mechanicko-biologická čistírna na Císařském ostrově.

Je unikátní svou dochovanou architekturou a zachovalostí technologických celků (česle, lapače písku, sedimentační nádrže) a nádhernou prací tehdejších řemeslníků s dvojitě pálenou cihlou (tzv. zvonivka) ve všech prostorách – klenby, výklenky, chodby i běžně nepřístupné stoky.

Jak to všechno funguje?

Celá Praha byla svedena do nejnižšího místa, na kterém se postavila čistírna v Bubenči. Jedná se tedy o kanalizaci gravitační, splašky stékají přirozeným spádem až do čističky. Systém je nadmíru důmyslný, protože umožňoval oddělení městských částí s krátkou dobou odtoku (čtvrti při Vltavě) od částí výše položených s delší dobou odtoku. Toto řešení bylo výhodné zejména při povodních, kdy se spodní systém zatopil a bránil by odtoku dalších částí. Pomocí této dvojité soustavy byla zatopená část odstavena a horní mohla bez problémů i nadále fungovat a udržet funkčnost alespoň části nezatopeného území.

Kanalizace je taktéž jednotná, což znamená, že jsou do ní svedeny jak vody dešťové (z vozovek a chodníků pomocí kanálů a vpustí), tak voda splašková (česky řečeno hovna ze záchodu). Pro kanalizaci je spojení těchto vod docela výhodné, zejména v místech s malým spádem dochází postupně k zanášení kanalizace splaškami (česky: hovna se tam zaseknou) a tak v období přívalových srážek dojde ke krátkodobému velkému průtoku vody dešťové, která tato usazená místa dokonale odpláchne.

Z celé Prahy je kanalizace do čistírny přiváděna hlavní stokou do Dómu - monumentálního prostoru pro česle a lapač písku. Hrubé nečistoty jsou odstraněny na česlích, které díky parnímu stroji jsou strojně ovládané a fungovaly nepřetržitě. Z vody odstraňovaly hrubé nečistoty (větve, kmeny, trámy, hadry, plasty, mrtvá zvířata). Kdo zde pracoval, tak to měl docela krutý – věčné teplo, děsná vlhkost, že nebylo vidět na dva metry a puch jak prase. Ale to, co na česlích našel, tak to bylo jeho, zbytek shrabků (tak se tomu říkalo) se vyvážel na Císařský ostrov a rozhrnoval. Jednou za čas přišla povodeň a spláchla to, nevím, co by na to řekli dnešní ekologové.

Z lapače písku, který fungoval na principu proudění vody a usazování, se získával z vody drobný, jemný písek, který byl dále odsáván a prodáván jako stavební materiál. Lapače jsou umístěny v nádherné místnosti s valenou klenbou, vše z tvarovaných červených cihel. Do místnosti jsou ve stropě umístěny krásně provedené kruhové větrací šachty a ve stropě pak i světlíky do horní místnosti (Centrální hala).

Součástí čistírny jsou dále strojovna kalových čerpadel , parní strojovna s unikátní dvojicí parních strojů Breitfeld & Daněk (1903), které poháněly pomocí řemenů další soustrojí v čistírně. Dále parní kotelna s kotli na přehřátou páru, centrální hala (sloužila ke statickému přitížení podzemních částí) a obrovské podzemní usazovací nádrže dlouhé až 90m s objemem 12.000m3.

Ekotechnické museum

Čistírna odpadních vod již nyní není v provozu a slouží jen jako museum a doklad kumštu dřívějších řemeslníků a umu inženýrů. Provoz je od konce dubna do konce října. Prohlídky jsou s výkladem, což oceníme my, kteří o čištění vody nic nevíme. Na začátku a konci sezóny a při výjimečných příležitostech jsou parní stroje a kotel v provozu. Taktéž na venkovní ploše nádherný parní válec ČKD z roku 1930.

Užitečné odkazy / links

Fotografie

| Vložil: Blexi | 2011-05-07 | Přečteno: 979x | Komentovat |