Tisícový víkend

04.02.2005 - 06.02.2005 aneb na sněžnicích na Kněhyni

V pátek odpoledne jsme si nejprve vyzvedli předem zamluvené sněžnice a díky Českým drahám i přes zpoždění prvního vlaku a synchronizovanému přestupu na druhý, dorazili z Brna do záchytného tábora č. 1 ve Frýdku - Místku včas. Sešlo se nás šest a všichni jsme se náramně dobře napapali z velikánského hrnce halušek, Kačce třikrát mňam.

V sobotu ráno jsme postupně vstali, společně posnídali, nabalili si zásoby a po skupinkách vyráželi na nádraží na vlak od Ostravy, ve kterém na nás už čekala Poldi a okupovala sedadla. Po chvilce jízdy jsme dojeli do zasněžených Kunčic a vydali se na pochod. Na začátku lesa jsme se začali mírně bořit a to byl pro naši dobyvatelskou skupinku čas nasadit sněžnice. Sněhu přibývalo, my jsme ťapkali a stoupali výš a výš zasněženou krajinou. Obdivovali jsme namrzlé a sněhem obalené stromy, zjišťovali aktuální výšku sněhové pokrývky, která místy dosahovala téměř dvou metrů, pojídali svačinky a popíjeli čaj, ať už s kardamomem či bez. Někteří pokecali s "madam Kněhyní" a kolem dvanácté hodiny jsme došli do sedla pod Tanečnicí (první tisícovka - 1005 m) na křižovatku těžce vyšlapaných lyžařských stop a několika jam po asi notně zoufalých pěšácích. Dobře posilnění (baťůžkové zásoby se zdají zatím bezedné) jsme se vydali na Čertův mlýn. Po chvilce se vyjeté stopy ztratily a my jsme si začali prošlapávat cestu příkrým terénem s několika překážkami v podobě padlých stromů. Samozřejmě toto místo bylo vhodným pro jedince s kamerou (asi Roman, ne?!). Vyškrábali jsme se na Čertův mlýn (druhá tisícovka - 1206 m), a po soutěžní disciplíně - běhu ve sněžnicích a štípání dřeva - si dali vrcholovou prémii v podobě čokolády. Rychlým sestupem jsme prošli kolem čertova domečku a po pás bořících se výletníků do sedla a odtud dorazili až na samý vrchol Kněhyně (třetí tisícovka - 1257 m). Krásně byla vidět slovenská Fatra a náš hřeben s Radhoštěm, Lysá hora, Javorníky a Hostýnské vrchy. Po obědě u křížku jsme došli zpátky k Čertovu mlýnu a pokračovali silně zasněženou krajinou po zelené značce (jindy ve výšce očí, dnes však v úrovni kotníků). Šli jsme docela svižně, takže jsme zastihli ještě otevřený bufet na Martiňáku, ke kterému někteří dokonce bravurně sjeli na sněžnicích. Tam jsme si dali v různých kombinacích grog, pivo, kofolu, kyselicu a čočkovou polévku. Z hospody jsme sprintem seběhli k chalupě - záchytný tábor č. 2. Vyházeli jsme si jámu ve sněhu ke studánce, cestu k záchodu, zatopili v peci a celkem rychle vyhřáli chalupu (za 6 hodin se teplota zvýšila ze 2°C na 19°C, což byl docela úspěch), nanosili vodu, uvařili večeři, bouchli šampus zahráli Carcassonne, snědli kolumbijské pražené mravence, naplnili kachny (termo ..) horkou vodou a ulehli ke spánku.

Ranní teplota 12°C a potřeba se jít vyčůrat nás přinutily nakonec vstát, vydatně jsme posnídali, v klidu vypili dopolední kávu a vyšlápli zpátky na Martiňák. Pokračovali jsme po hřebeni a žluté značce přes horské paseky, lesy a louky. Taktně jsme nechávali běžkařům jejich stopu a zanechávali za sebou svou sněžnicovou. Zoncna krásně osvětlovala vršky stromů, z nich se postupem dne uvolňovaly malé nepředvídané sněhové lavinky, kterým někteří unikly o fous (aby nakonec lavinovému efektu podlehli v hospodě), jiní však byli zasaženi a proměnili se tak v krásné sněhuláky. Závěr túry patřil natáčení "běhu sněhem", u pštrosí farmy šly sněžnice dolů a po svých jsme se přesunuli do záchytného tábora č.3 - restauraci Beskyd na Horní Bečvě. Tam jsme zhodnotili poslání akce a vydrželi až do příjezdu autobusů. Tisícovkový víkend skončil, těšíme se s krásnou Poldi, Kačkou, fotografem Martinem, kameramanem Romanem a Standou na další...

... více ke čtení a koukání taktéž na www.kamaro.cz.

| Vložil: Gala | 2005-02-10 | Přečteno: 881x | Vlož komentář |

↑↑↑