Tour de Morava

03.07.2005 - 10.07.2005 - putování na kole z Brna přes Beskydy do Studénky

Naše Moravské putování mělo určitá specifika - jeli jsme na lehko, žádné stany, žádné spacáky, jen pár nejnutnějších oblečků a pláštěnky. Vše se náramně osvědčilo. Ubytování zajistili - moji rodiče, Petrovi rodiče, Poldi a Ka-Ma-Ro, čímž tímto všem moc děkujeme za příjemnou pohostinnost a pohodovou náladu.

Přiblížili jsme se vlakem do Blanska, protože nás čekal nejdelší přejezd, cca 95 km. Původně jsme sice chtěli jet už v sobotu, ale vydatně pršelo, tak jsme vyjeli o den později. V Moravském krasu se už pásli turisti, lanovka jezdila a Punkva se jako dycky propadala, v lesích byla příjemná zima a na polích zase nesnesitelné vedro. V údolí Baldovce už kempovali karavanisti z Holandska a několik brodů, po včerejším dešti notně vydatném, se bez namočení projet nedalo, ale v dnešním vedru nám to zas až tolik nevadilo. To ještě netušíme, že si vody užijeme. Část trasy vede přes vojenský prostor, rostou zde jedlé houby (pozor mimo cesty na miny), stezka je krásně zpevněná a potůček nádherně meandruje, vytváří malé vodopádky, prudce klesá, aby na konci hučel jako mohutná řeka, všude kolem jen příroda, zvuky vody, ptáčci a my - nádhera! Na Plumlově nás zaujal stále značně zdevastovaný zámek (dá se už jít i na "havarijní" prohlídku) a rodinná hospůdka u Rudolfa. Před Přerovem jsme využili na mapě značené cyklotrasy Bečva - v terénu zřejmě příroda ještě o trase nevěděla a my si připadali jako bychom hledali kudy asi v budoucnu má vést. Díky této objevitelské činnosti jsme mimoděk objevili pomníček anglickým letcům, kteří v největší letecké bitvě nad protektorátem padli u Rokytnice. Taky jsme přenášeli kola přes koridor a bodrý pán nám poradil dobrou zkratku přes hůščá.

Z domu v Přerově opět pokus o cyklotrasu Bečva, tentokrát díky znalostem z branných cvičení na základce a terénu samotného bez bloudění. Na Jadranu odpočinek a sledování dvojice cyklistů muž-žena, kterak probíhá "výměna názorů" v pravé křesťanské rodině. Výjezd na Helfštýn nebyl až tak hrozný. Hrad by měl být sice v pondělí zavřený, ale protože máme zítra a pozítří státní svátky, tak je výjimečně otevřen, tím pádem tu nikdo není - v klidu si prohlédneme výstavu kovářských výrobků, projdeme mincovnu a chytrý pán průvodce nám všechno další řekne. Přejezd po masivu Maleníku je paráda - krásné sjezdy a lesní zimečka. V Hustopečích na náměstíčku pod kaštany doplňujeme tekutiny stejně jako místní štamgasti, bezdomovci a kolemjdoucí. Kopečkovitý kraj plný čapích hnízd. Prďák z Jičiny na závěr je zakončen skokem do bazénku - teplota se po ponoření našich těl zvýšila o 2 stupně na 25 °C. Večer pečeme s Kamilou pizzu - Mamma mia.

Odpočinkový den - na zahradě u Matoušků (říkají "na poli") trháme třešně (mamka říká "střešně") a doma zavařovací manufaktura udělá zbytek. Rochníme se v bazénku a večer Lumír skvěle rožní výborné masíčko, mňam. Na Moravu dorazil Cyril a Metoděj.

Včerejší slunce vystřídal déšť, kapotujeme věci na nosičích, oblékáme pláštěny a vyjíždíme do stálého deštíčku směr Beskydy. V Hostašovicích po včerejší oslavě 756 let obce zbyl na ulicích jen nepořádek, potkáváme jediného dnešního cyklistu. Přejezd úbočím po "vrstevnicovce" je krásný, sem tam výhledy do údolí. Na Pustevny se dostáváme z Ráztoky po císařské cestě stálého sklonu a bez aut. Mlha se převaluje a v Libušíně není na rozdíl od včerejška nikdo. Poutní místo zasvěcené C&M včera praskalo ve švech jak patrno z papírků na zemi a zjevně klidnějšího personálu v restauraci. Na chatě na Kobylské nás čeká výborná polévka, Poldi, všudypřítomná Pšenda a paní domu. V podkroví roztáčíme kolotoč UNO-Mamma Mia.

Odpočinkový den - je nádherně, pěší výlet na Horní Bečvu k vypuštěné přehradě, pak údolím potůčku na Kladnatou s výhledem na Lysou horu a přes Martiňák zase na chatečku. Na loučkách lze v určitých místech najít klenoty - vemeníky, náprstníky, prstnatce či vstavače. Kloubní bolest Blexiho brzy opustila ( viz foto) , aby mohl vychutnat na ohýnku pečené špekáčky a skvělý tzazikový salát. Večer se v podkroví objevuje hráčské doupě.

Vytlačit kola přes loučku, vyjet na Bařiny a pak si užíváme nádherný sjezd do Podolánek. Lesními cestami objíždíme Smrk, trháme jahody a zdravíme se se žlutými náprstníky. V Čertovské Hrádku ve Starých Hamrech pozorujeme podřeného cyklistu a při sjezdech okolo přehradní nádrže Šance si dáváme dost bacha. Krajina se mění z přírodní na obydlenou a obloha z oblačné na zataženou. Těsně před koncem vjedeme do parádní bouřky, kterou jsme už půl hodiny vedle sebe pozorovali a tiše doufali, že ji minem. U Ka-Ma-Ro ve Frýdku nás čeká obrovský švédský stůl a poutavé vyprávění z z putování Norskem.

Prší. Zajíždíme koňmo do Kopřivnice do musea Tatry. Krásné velké museum si nás brzo získá - množství exponátů, zajímavé filmy, kapotáž auta pro Stalina od Sodomky, Hanzelka a Zikmund, Paříž-Dakar, designově u nás dosud nepřekonaný Tatraplán, sněhové vozidlo....je toho opravdu hodně, zajděte si ! Musíme dát za pravdu lidové písni - okolo Frýdku opravdu cestička je! Měří asi 45km a je značená jako cyklotrasa. Jdeme pěšky malý kousek přes Podzámčí, kolem jedné "stodoly" až do hospůdky u Soudku, kde Martin neodolá medovníku a my ostatní řezanému pivu s tlustými tyčinkami.

Do deště nám mává Roman s Kačkou. Brušperk je staré městečko a důl Paskov šílené monstrum - stezka vede přes odkaliště a úložiště hlučiny, dříve se tu prodávala i škvára, ale už není. Do Studénky dojíždíme studení a 5 minut před odjezdem vlaku. Petr rychle kupuje jízdenky a já odstrojuju kola, bohužel si nic nestihneme koupit na jídlo. V Přerově nás na peróně čeká mamka s čerstvě napečenými řízečky, chlebem a okurkem a jako zákuseček nese v pytlíčku horké Fornetti. Na něco jsou ty mobilní telefony skvělé.

Děkujeme všem sponzorům, bez kterých by se tato cesta nemohla uskutečnit:
rodiny Sabadášova, Matouškova a Zrníkova
Poldi, Pšenda a paní Charvátová
Ka-Ma-Ro - tj. Kačka a Martin Čechovi a Roman Čechák
Tomáš Jakl

| Vložil: Blexi | 2005-07-18 | Přečteno: 1630x | Komentovat |